Leden

 V lednu mám téměř prázdný diář. Ten důvod je ale jiný než ten, že se nic nedělo. Diář jsem měla slíbený jako vánoční dárek od kamaráda. A protože setkání nepřálo (vy víte, co) a dárky jsme si vyměnili po půli ledna, začátek roku jsem si musela důležité akce pamatovat.

Nejvýznamnější pro mě bylo, že jsem prošla prohlídkou firemního doktora a můžu dál ve firmě pracovat. Možná to bylo i tím, že jsem hned na začátku oznámila, že tam dělám už deset let a jsem tím pádem už inventář, trošku opotřebovaný, ale pořád funkční.

Pustila jsem se do vytváření fotoknihy. Ale fotek jsem letos měla pomálu. Většinou jsme byli zavřený doma nebo na procházce po okolí. Nakonec mě napadlo poprosit o fotky všechny členy rodiny. Protože všichni fotí na mobily věci a události, které je zaujmou. Fotek tedy nakonec bylo dost. I když trošku netradiční.

Ve fotkách tedy máme například all inclusive domácí výroby, která zahrnuje vánočku i jitrnice. Je tam více krajiny a méně fotek lidí. A když už ano, tak zachumlané v rouškách a čepicích – přes léto tedy bez roušek a čepic. Byl to prostě výjimečný rok.

Školu on-line úspěšně zvládáme. Tedy dcera. Někdy se musím bavit, že jsme chtěli, aby se děti naučily spolupracovat. Asi jsme si to ale nepředstavovali tak, že si budou vzájemně posílat výsledky písemek. Nevím, jak moc tohle vysvědčení odpovídá znalostem dětí. 

Je to hodně o vlastní práci dětí. U těch menších o práci rodičů. A učitelé nemají snadné děti zaujmout a udržet nejen pozornost, ale hlavně je on-line na hodině.

Kvůli těm všem činnostem a opět náročnosti v práci, jsem nějak zapomněla na blogy (svůj i cizí). Přitom vím, že se moc ráda dívám, co je u vás nového. Snad únor bude v tomto lepší.

Jen příjemné zážitky nejen pracovní a krásné únorové dny.