Přichází blíž a vycení zuby.
Jen těžko v něm hledáš psa,
kamaráda do nepohody.
Nevěříš mu, není to jen hra.
Možná se bojí, možná se třese,
možná bys zvlád ho doteky.
Radši ho necháš ztratit se v lese,
než ho chtít přivázat navěky.
Vždycky ti bude kousat provaz,
vlčí pohled včas tě zastaví.
Zkrotit ho bičem, zlomit mu vaz?
Nic zlého se zas zlem nespraví.
V každém je ukryto malé vlče.
Škrábe a kouše, když se bojí.
Utíká, když ho někdo tluče
a rány si další ránou hojí.
V každém je šelma, která cení
tesáky na vše co nás štve.
Vždy když nás nikdo neocení...
Kéž někdo řekne: Ty můj pse!
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji moc za návštěvu i komentář. Jak jsem se přesvědčila, jste skvělí .-)