ZOO Praha-prázdninový výlet

Děti zahájily sice školní rok, ale bojí se zakašlat nebo kýchnout, aby nebyly poslány domů (kupodivu málokteré toho využije a chce být doma, lepší je to mezi spolužáky), sedět ve třídě musí v rouškách a zavření školy očekáváme každým dnem...

I tato lemuří rodinka je ode dneška chráněna uzavřením expozice. Návštěvníci by je mohli nakazit virem a ohrozit, když se k nim přiblíží a zdraví opic je tak jistě důležitější. 

Vítám vás u žiraf. Jejich velikost není tak patrná na otevřeném prostoru, jako když je pak vidíte v zimě v Africkém domě a pomalu se jim díváte do očí - tedy kdybyste měřili tak 4-5 metrů. První zástupce žirafy Rotchildovy přišel do ZOO Praha téměř před 70 lety a od té doby se tu narodilo 84 žirafích mláďat. 

Blízko žiraf jsou malá (tak 30cm dlouhá) stvoření, která bych ale řekla, že jsou stejně populární. Většinu času tráví pod zemí, ale vždy se najde nějaký ten "hlídač" venku, který pak varuje ostatní před nebezpečím. Jsou to společenská zvířata, ale kolonii vévodí dominantní pár, který se jako jediný může rozmnožovat. A jak jsme si přečetly, tak rozhodování o tom, kdo je silnější, právě ve skupince probíhalo. Žádnou rvačku jsme ale u surikat naštěstí neviděly.

Ještě na skok k žirafám. Musela jsem si vyfotit i výstavbu nového pavilonu goril v pozadí.

Sloni jsou už zabydlení v Údolí slonů a o tom, jak se jim tu dobře daří, svědčí i to, že v roce 2016 se narodil Max a Rudi a nyní Amalee a Lakuna. Člověk je skutečně nadšený, že se daří v zoo odchovávat slona indického. A mláďata tu rychle rostou a učí se. 

A když jsem u odchovu, musím sem dát další fotografii toho, co se daří. Návrat koně převalského do přírody. Byly jsme i na povídání o tom, jak taková příprava (i příprava koňů) probíhá, jak se koně převáží, vypouští do Mongolska, a jaká je radost, když v krajině přežijí a užívají si volnost. Kůň převalského tedy není kůň domácí, ale skutečně divoký kůň, který byl v přírodě vyhuben, žijící koně pochází ze 13 předků (70 % žijících koňů má tedy pražského předka). Fotka je z loňského roku, ale snad se bude dařit i nadále a člověk si uvědomí, že zoo zahrady nejsou o chování zvířat v zajetí, ale o pozorování zvířat z blízka a hlavně záchraně, odchovu a návratu zvířat do přírody. 

Pekari Wagnerův je jihoamerický sudokopytník. Připomíná prase, ale není. Všechny rozdíly proti praseti si nepamatuji, zato vím, že Zoo Praha je 3. v Evropě, které se odchov podařil.

Fenek. Malá liška s velkýma ušima, to abych tě lépe slyšela .-) A také, aby mi nebylo takové vedro. A jak jsme je pozorovaly, chvilku nepostojí. Ve výběhu měli samce a samici, ale už starší - na dožití, ne na rozmnožování.

Nestor Kea z Nového Zélandu. Chytrý, učenlivý, mazaný papoušek. Tak mazaný, že zjistil, že může vykusovat tuk přímo z těla živých ovcí, ale kvůli tomu byl zabíjen a stal se ohroženým druhem. Hravý, inteligentní papoušek s ostrým zobákem.

Další fotografie toho, co mě zaujalo 

Romantika

Po setmění

Pohodička (Jen na chvíli jsem si odskočila)

Zkuste se hýbat, když máte tolik kilo...

Proč zrovna já jsem zavřená?

Na slovíčko

Návštěva Blue z Ria

19. září - světový den tučňáků

A kdo vydržel až do konce, může si za odměnu spočítat, kolik je na fotografii želviček, myšiček nebo plameňáků  .-)

Děkuji za přečtení a krásný den všem a přeji možnost výletů a poznávání .-)

Informace čerpány z návštěvy a stránek Zoo Praha, wikipedia