Uzlíky

Rozplétám uzlíky na niti života,

už vím jak zabolí nechtěná samota.

Jeden je za lásku chycenou v úžasu,

jeden je za snění, další je za krásu.

Rozplétám uzlíky, nežádám soucitu,

jeden je žalostný, o naděj prosí tu.

Další je bolestný, trpí a nedá se,

nebývá poslední, leží tu ve spáse.

Jeden je ztracený, hledá si přítele,

možná se usmívá, trošičku nesměle.

Další je pohádka, vzpomínka na děti,

kolik je ukryto tajemství v poupěti.

Každý z těch uzlíků nese mě do víry,

splacený odpustek stává se bez viny.