Hluboko uvnitř

Hluboko uvnitř mám vztek,

který si občas vyvěrá na povrch,

jako sopka jednou za čas,

a pak utichá.

Hluboko uvnitř máš vztek,

který nikdy nedáš znát,

jen občas mlčíš,

a den ubíhá.

Tak se navzájem ztrácíme,

jeden druhému a sami pro sebe.

A pak jen cítím lásku,

a ty jen mlčíš.

Protože co jiného dělat.

Škoda slov.

A tak jsem najednou pochopila,

že máš právo se se mnou rozejít.

A že nemusíš ani udávat důvody.

Protože věci prostě jsou.

A vztahy se rozpadají.

Lidé, co si věřili,

si věřit přestávají.

Život je o odpuštění.

A o nových dnech,

plných zázraků.