Vrátili jsme se z dovolené v jedné z evropských zemí. Bylo příjemné domlouvat se jedním jazykem. Na letišti, na recepci, v obchodě, všude stačila základní znalost angličtiny, aby se člověk domluvil. Zvládli jsme půjčit si ručník, pronajmout lehátko a zjistit cenu, koupit CD s hudbou, která právě hrála v obchodě....
Jak snadné a přirozené, říkají si ti mladší z vás. Moje dcera se hravě domluvila u baru na pití - ona cola je mezinárodní:-) Ale troufala si i na delší debatu - what is your name a where are you from? Zato moji rodiče byli odkázaní na dohadování se posunky a mimikou.
Už jednou dostal jeden muž pan Zamenhof nápad vytvořit jednotnou řeč. (čerpám z údajů ve wikipedii). Bydlel v polském (tehdy ruském) městě, kde byly zastoupeny národy - Poláci, Rusové, Němci a Židé. Viděl, jak se lidé v jeho okolí pracně dorozumívají, napadlo ho zavést jednu řeč, která by byla odlišná a přece v něčem stejná jako ostatní řeči. Aby se snadno učila a lidé si ji dobře zapamatovali. Slovní zásoba se podobá spíše západoevropským jazykům, zatímco skladba a tvarosloví je spíše slovanské. Z jednoho slova se příponami a předponami tvořila slova příbuzná. Tento jazyk ovládá dnes jen několik nadšenců (100 000 až 2 mil. lidí). Pro srovnání anglicky hovoří 520 milionů rodilých mluvčích, plus dalších 200 mil-1miliarda se tento jazyk učí jako druhý.
Už Winston Churchill prohlásil, že šíření angličtiny do ostatních zemí přinese Velké Británii a USA trvalejší a větší zisk než zabírání velkých území. Rozšíření angličtiny má za následek výhodu anglických mluvících při jednáních a sporech vedeném v anglickém jazyce. Právě kulturní a technologická dominance Velké Británie a USA po druhé světové válce, přispěla k tomu, že se angličtina tolik rozšířila.
Máme se tedy vůbec učit česky, když jazyk, kterým se s ostatními domluvíme je angličtina, (rozšířená je i ruština, čínština nebo španělština)? Proč se navíc učit jazyk, který není úplně snadný. Vyjmenovaná slova, časování, skloňování. Vymyslela jsem drobnou pomůcku pro dceru, že vše ošklivé je s měkkým i - hřbitov, sirotek, viset. Ale co třeba s dobytým městem? Co s takovou svatbou, kde člověk slyší d a píše t - hodně svateb nebo svadeb? Tolik pouček, které si musíme zapamatovat, abychom nepletli pravopis. Od měkkých a tvrdých samohlásek, přes s a z, čárkami ve větě a velkými písmeny konče.
Čeština má 300 tis. slovních kořenů. Je to jazyk našich rodičů. Jazykem, kterým mluvíme, vyjadřujeme příslušnost k určité skupině. Můžeme si přečíst díla našich předků v originále (básně Máchy a Erbena, povídky a pohádky Boženy Němcové nebo povídky Karla Čapka). Můžeme vnímat rozmanitost a melodičnost naší řeči, rozumíme jí a rozumíme sobě navzájem. Peprně si zanadávat je možné také jen v češtině, jak krásně zní to r v některých slovech. Hlásku r, stejně jako ř, neumí spousta cizinců dobře vyslovit. Naše děti trénují už od mala.
Navíc česky mluví jen asi 13mil. lidí. A to je téměř tajný jazyk ve srovnání s ostatními jazyky. (I když nám dobře rozumí Slováci) :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji moc za návštěvu i komentář. Jak jsem se přesvědčila, jste skvělí .-)