Vodní víry

Rozhoupaná, plná emocí,

spálená jak ohněm tráva,

pokrytá studem za nocí,

duše rozplakaná z mála.

Provázky svých citů tahá

s laskavým úsměvem víly,

upřímná, i když je nahá,

na cestě, i když je v cíli.

Stýskání srdce rozskočí

tiše se točí vodní víry,

poznání z očí do očí

a v ní záplatované díry.

Lehce se houpe krajinou,

pravda prý leží ve vínu,

nachází pravdu jedinou,

ve smutku, v radosti a v míru.