Květen bez aut

Tenhle rok se nějak pouštím do těch příjemných vymožeností, které člověk používá. Nejdřív internet, pak mobil a teď auto :-) Zaujal mě projekt do práce na kole, který připadá právě na měsíc, který teď začíná - na květen. A pokud si pospíšíte, můžete se přihlásit. Nemusíte jezdit jen na kole, ale třeba na koloběžce, bruslích, nebo jít pěšky. Motivací můžou být ceny pro výherce, ale hlavně to, že člověk udělá něco pro své zdraví (zlepšení fyzičky) a něco pro město, ve kterém žije (čistější ovzduší, ale třeba i bezpečnější město).

A jestli se zapojím? Bohužel nezapojím. Cestu do práce neuběhnu a ani neujedu na kole (možná bych to dala na tom elektrickém) :-) Ale jaké je to být bez auta, to znám. Nemám rychlé reakce a tak si nedovolím řídit auto v dnešním silničním provozu. A tak jsem odkázaná na jiné formy dopravy.

Chodím hodně pěšky. A jezdím vlaky a autobusy. Jezdit městskou hromadnou dopravou například v Praze není problém. Staví vám to skoro na každém rohu a intervaly příjezdů nejsou dlouhé. Jezdit hromadnou dopravou mezi malými městy a vesnicemi je už trošku horší. Autobus jede maximálně třikrát denně a na zastávku musíte jít třeba i do vedlejší vesnice.

Já si nestěžuji, jen mě mrzí, že kromě mě jezdí pouze děti a studenti a pak důchodci. Obě dvě skupiny to mají teď hodně se slevou. Ale ani pro dospělé mi to nepřijdou nějaké přemrštělé částky. Na některá místa dokonce jedu v autobuse jen já a řidič, ve vlaku já, strojvůdce a průvodčí. To pak mám sice soukromou jízdu, ale naprázdno vyjde moje snaha šetřit životní prostředí. :-)

Nejčastějším argumentem, proč člověk jezdí autem není, že je líný, ale že nemá čas. Nemá čas jít někam pěšky a nemá čas čekat na autobus, a nemá čas ho trávit v dopravním prostředku, který staví na každé mezi. Někdy nemá čas jít pěšky, ale má čas ho trávit v posilovně. Někdy nemá čas čekat na vlak, ale má čas ho trávit v autě v kolonách...

Já jsem člověk, který se rád kochá. Takže se kochám při chůzi, kochám se oknem z dopravního prostředku. A plánuji. Co stihnu za dvě hodiny, než mi jede autobus. A improvizuji. Jestli musím popoběhnout, nebo se zakecat. :-)

Samozřejmě není snadné být bez auta, když je nemocné dítě a doktor ve vzdáleném městě. To se pak nějaký soused s autem hodí. To přiznávám.

Ale jsou situace, kdy by se dal počet aut omezit. Z mého pohledu by nemusel být v každém autě jen jeden člověk. Například lidé ze stejného místa končí v práci ve stejnou dobu a všichni jedou nakoupit a pak teprve domů, a každý jede zvlášť ve svém vlastním autě. Nejde se domluvit?

Chtěla bych vás poprosit o zamyšlení. Skutečně nemůžete někdy použít hromadnou dopravu. Mám totiž strach, že když jsem jediná ve vlaku nebo autobuse, kraj přestane spoj dotovat, zruší ho, a pak i já budu muset oprášit řidičák :-)