7.6.2024 byly otevřené kostely pro veřejnost - ty malé i větší - a ve spoustě z nich na návštěvníky čekali průvodci i doprovodný program. Nebylo to jen pro lidi věřící, pro ty, kteří se zajímají o historii, ale třeba pro toho, kdo se chtěl dozvědět něco více o kostelu v místě bydliště nebo okolí.
My jsme stihli navštívit 4 kostely. A já vám je představím trochu jinak .-) To, co mě napadalo bylo, jak snadno by žáci dokázali rozlišit gotiku, renesanci, románský sloh - jenom návštěvou kostelů.
Další údiv byl nad příběhy, které jsem vyslechla. O tom, jak je historie zajímavá. Ne o nudných datech a nezapamatovatelných jménech, ale o příbězích lidí.
Vyprávěli nám příběh o muži, který do Čech přišel s ničím a tady si vybudoval velké postavení. Získal několik statků, pár městům zajistil práva měst, měl 24 dětí - jenže nepřešel včas na správnou stranu, Bílá Hora, a neměl nic - a i jeho rod vymřel. Prý neunesli konfiskaci majetku a spáchali hromadnou sebevraždu (mohli jsme se přesvědčit v katakombách pohledem na mumie).
V malé (ale vzácné) kapli jsme poslouchali živou renesanční hudbu. Povznášející, ale i tu kárající duchovní. Kapli, na kterou se pracně složili obyvatelé vesnice - tehdy 10 domků, aby nebyla zbořena, když nikdo jiný ji koupit nechtěl. Dílo Santiniho s tolika zajímavostmi, které stojí dodnes v původním stavu.
Románský kostelík postavený z pískovce těženého v okolí, s hřbitůvkem kolem sebe. Zemřel v pochodu smrti čtete na náhrobcích. Kostelík se silnými zdmi, v kterých se schovávali lidé, když krajem táhli drancující nepřátelé.
A jeden rod, který tolik zvelebil naše okolí, a přitom na počátku byla ta zmíněná Bílá Hora, díky níž jeden 44-letý muž (jeden dědic, na kterého nic nezbylo, a tak se musel v životě snažit) získal za nízké částky majetek.
Moci vystoupat po úzkých točitých dřevěných schodech k varhanám. Opít se mešním vínem - bylo opravdu silné. Poslouchat, kolik úsilí stálo, aby něco vzniklo - a kolik úsilí stálo, aby to bylo zachováno do dnešních dnů.
Taková je skutečná historie - o lidech, o štěstí i smůle, o práci. (Někdy nám někdo ukazuje, že je jen o skandálech, o sexu...). Ale motivy a činy lidí, že díky sexu se rodí v bolestech děti (a lidé dřív neměli možnost antikoncepce), které dál nesou naše odkazy, někdy jsou pomíjeny. A je dobře si to připomenout, třeba tím okýnkem do historie.
Jejda a já jsem v běhu života tuto událost otevřených kostelů úplně zazdila. Ty příběhy, které vyprávějí průvodci jsou mnohdy opravdu napínavé a člověk se zamyslí nad tím, jak žije a mohl by trochu poopravit své priority, neboť se máme moc dobře. Děkuji za varhany. Docela mne mrzí, že jsem se letos ještě nikam nepodívala, ale snad se podaří o dovolené. Přeji krásné léto ve zdraví a pohodě.
OdpovědětVymazatMarija, já jak vidím varhany, vzpomenu si na tebe. Že by sis je nafotila do sbírky. Určitě se podíváte na zajímavá místa, a já se těším na fotografie. Přeji také zdraví a krásné letní dny
VymazatVelmi zajímavě pojatá reportáž z Noci kostelů. Za celou historií se skrývají osudy, osudy lidí, známých i úplně neznámých... Vidím kopuli z Panenských Břežan a moc ráda na návštěvu tam vzpomínám...
OdpovědětVymazatLeni, měj hezké letní dny, Helena
Helenko, tohle jsou Mladotice. Určitě ti doporučuji a doporučuji i průvodce. Neuvěřitelně zajímavé, co všechno o kapli ví a jaká tajemství kaple skrývá. Krásné dny i tobě, Helenko
VymazatLeni,tak to byl moc zajímavý příspěvek.Noc kostelů je velmi zajímavá akce.Bohužel u nás se soustřeďuje už jen na synagogu a kapli na Valdštejně a v obou jsem byla.Mrzí mě,že kostely ve městě v té akci už nejsou.Do některých bych se moc ráda podívala.Měj se hezky
OdpovědětVymazatJitko, my měli možnost "zájezdu" po těchto kostelích. Váhali jsme, v pátek večer se nám moc nechtělo, ale nakonec jsme byli rádi, že jsme mohli vidět, slyšet a zažít. Přeji krásné dny, a spoustu výletů - v přírodě, po památkách, pěšky nebo na kole, a hlavně to zdraví. Děkuji, Jitko.
VymazatZajímavě přiblížená Noc kostelů. Letos nějak prošla kolem mne.
OdpovědětVymazatDíky za pěkný příspěvek.
Měj se hezky !
Hanka
Děkuji, Hani. Tak možnost je i za rok .-) Také krásné dny, plné pohody
VymazatByla jsem jeden rok tady u nás na vsi, od té doby ale kostelní noc tady není.
OdpovědětVymazatVendy, mě překvapilo, jak málo lidí bylo, buď nevěděli, nebo nebyl zájem. Je to škoda, bylo to opravdu zajímavé. Tak se třeba podaří příští rok třeba i jinde. Přeji krásné letní dny
VymazatMoc hezký článek. Také u nás probíhala Noc kostelů se mší v Loretě, ale nešla jsem tam, protože odtud ze sousedství tam nikdo nešel a sama bych se večer a potmě domů jít bála. Měj se moc hezky.
OdpovědětVymazatJáro, já bych se večer sama taky bála .-) U nás byl pořádaný zájezd, proto jsme toho stihli i tolik. Byly i hezké doprovodné programy u kostelů. Škoda, že nikdo u vás ze sousedství nešel. Ať máš hezké dny a hodně radosti.
VymazatLenko, zajímavě jsi pojala toto téma. Proběhla, myslím, i noc muzeí. Jiřina z N.
OdpovědětVymazatJiřinko, asi ano. Zrovna u nás to muzeum hodně dobře znám :-) Příjemné dny, Jiřinko.
VymazatKrásný příspěvek...taky jsem byla, ale tady u nás.
OdpovědětVymazatHezký červenec. Eva
Děkuji, Evi. Přeji také pěkné dny, užívej pohody
VymazatPlánoval jsem, plánoval, ale nakonec jsem strávil večer v divadle a rozjezd noci následně v divadelním baru :-).
OdpovědětVymazatA tak to je taky příjemně strávená noc, Čerfe :-)
VymazatMusel to být krásný zážitek!
OdpovědětVymazatPokud bych chtěla absolvovat Noc kostelů, musela bych do jiného města, v tom našem je dost reálná šance, že bych tam mohla potkat tchyni :D.
Janinko, chápu. To by pak byl asi jiný zážitek :-) Přeji ti krásné letní dny plné sluníčka, pohody a úsměvů.
VymazatLeni, zajímavý článek. Téměř každý rok absolvuji aspoň jeden z kostelů v rámci projektu Noc kostelů, letos jsem nestíhala. Měj pohodové dny.
OdpovědětVymazatMarti, viděla jsem, že ty se dostaneš i do těch zavřených :-) Nemyslím s paklíčem :-) Těší mě tvoje reportáže. Přeji krásné letní dny a hodně zdraví
Vymazat