Vzkaz po vodě

Cítíš, jak jedna vlnka dotýká se druhé?
Jak vítr do nich svoje přání duje?
Někdy vše obrátit se v niveč musí
a člověk svou pravou sílu zkusí.

Ta všechna přání ve vodě jsou zakletá,
a možná já nejsem básník, jsem jen popleta,
a přesto věřím, že dokážeš vodu nabrat dlaní,
a i když proteče, víš, co pravda je a co lhaní.

Tak ještě chvíli, poslouchej, zda víří,
a všechny starosti odletí jak chmýří.
A když po ledě přejdeš na druhou stranu,
vítr ti tváře políbí - to za odvahu.