Slzy jsou kapky, dopadající na okenní mříž.
Ztracená láska, co nevrátí se již.
Slzy jsou trpká rána probuzení.
Žal v srdci, který se v slanné moře změní.
Kolik je lásky za krejcárek?
A nesílí každého rána?
Otevřu si s ní stánek.
Když ještě dnes bude vyprodána.
Zvedla jsem oblohu,
v dlaních mi zůstaly
stříbrné kousky hvězd.
Jak cukr rozsypané,
to někdy se už stane,
však nesložím je zpět.
Srdce zesklovatělo
a ztuhlo jako led.
Můžeš se klouzat.
Ale je ti líto...
křišťálu.
Je vybroušen
z toho nej!
Drobounké kapky padaj na sklo,
drobounké kapky - sotva znát,
ztraceni v poli, moje lásko!
Ztraceni v poli krásných ztrát.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji moc za návštěvu i komentář. Jak jsem se přesvědčila, jste skvělí .-)