Jako voda - čirá tekutina,
jak průzračný horský pramen.
Já v duhu bych se proměnila,
sílu čerpala z tvých ramen.
Bez tebe u srdce mě bolí
a s tebou je mi ještě hůř.
S proutkem po sadech a polích
hledám tě, abych smyla růž.
Ztracená v mlze a přece s tebou,
do louží schválně bych skákala.
Vločky sněhové hřejí, nezebou
a v rozloučení bych tě plakala.
Škoda, že nejsi lásko vodou,
však stejně jak ona chybíš mi.
Já chtěla bych býti nyní s tebou
nebo o tobě nechat si zdát sny.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji moc za návštěvu i komentář. Jak jsem se přesvědčila, jste skvělí .-)