Ráda vzpomínám na Benátky. A největší zážitek pro mě nebyly ani nádherné masky, ani gondoly, ani architektura, ani kapučíno na břehu moře... největším zážitkem pro mě byly knihy. Náhodou jsem zašla do jedné z uliček a objevila antikvariát. Byly v několika místnostech, na sobě, v různých jazycích,... v údivu jsem procházela kolem nich. Miluji knihy. A tohle pro mě bylo něco neuvěřitelného. Strávila jsem všechen čas, který ostatní ze skupiny turistů trávili obědem, listováním v těchto knihách. Chtěla jsem si nějakou koupit, protože nebyly drahé, ale nedokázala jsem si vybrat.
Jenže dnes místo údivu cítím smutek - tolik knih, které nikdo nečte. Tolik spisovatelů, tolik práce... K čemu jsou knihy, které zůstávají ukryty na břehu moře a pomalu a jistě na ně působí slaná voda. Knihy by se měly číst. K čemu jsou obrazy, na které se nedíváme. K čemu jsou věci, které nepoužíváme. K čemu jsou události kolem nás, když nad nimi nepřemýšlíme.
Nevím, někdy mám pocit, že bychom jako lidstvo dokázali získávat a uchovat hojnost, prostor, dostatek pro všechny. Jindy, že žijeme jen pasivně a je pro nás důležité toho jen hodně mít, drancovat, bojovat... Nevím. Ale doufám v to první.
Knihy na koupi a prodej na blogu:
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji moc za návštěvu i komentář. Jak jsem se přesvědčila, jste skvělí .-)