Tento článek bude bohužel bez fotografií a nebude aktuální, protože v Tunisku jsem byla před 10 lety. Přesto se pokusím zavzpomínat, protože to byla zajímavá dovolená. Zajímavá. Bez ohledu na to, že už tehdy jsem návštěvu Tuniska brala jako "zemi na vlastní nebezpečí" a po její návštěvě mě to jen utvrdilo. A učinila jsem závěr, že do Afriky bych neletěla s dětmi. I když je to levná dovolené, i když je tam hezké moře, i když se k vám chovají slušně... Dospělý člověk se může rozhodnout, zvážit pro a proti, zariskovat a pak si i říct, byl jsem úplně blbej, ale dítě tu možnost nemá.
1. Půda je červená. To první mě zaujalo, když jsme v letadle přeletěli Evropu a dostali se nad Afriku. Zblízka u hotelových komplexů si ten rozdíl asi neuvědomíte. Trávníky jsou zelené, všude rostou květiny, palmy, ale je nutné umělé zavlažování. A to jste ještě nebyli na jihu...
2. Lidé jsou jiní. Tohle zjištění je třeba akceptovat, protože my jsme hosté v jejich zemi. Věří v jiné náboženství, jsou zvyklí smlouvat, odhalená žena je pro ně vyzývavá žena, a s dětmi se mazlí.
3. Jiný je život v hotelech a jiný za nimi. Hodně jsme cestovali, většinou v organizovaných menších skupinkách. Nikdy jsme se nesetkali s nepřátelstvím. Spíš s temperamentem mužů - nevím, jak jinak to nazvat. To, že mimo hotelové komplexy je bída, špína, odtažitost žen, které jsou většinou zahaleny, myslím nikoho nepřekvapí. (Píši to jen jako informaci, a i my máme odpadky podél silnic a rozpadající se domy)
4. V poušti je oáza i fata morgána. Jeli jsme na velbloudech do pouště v typickém oděvu. Na okraj pouště. Přejížděli jsme duny terénním autem. Turistická atrakce. Písek, duny, horko,.. Člověk si neumí představit, že by tam zůstal sám, a přežil třeba jediný den. Naopak oáza je příjemná. Voda, zeleň. Viděli jsme třístupňové pěstování. Dole zelenina, výš banány, nahoře fíky. Vodu rozvedenou malými kanály. Náš průvodce nám tvrdil, že vidíme fatu morgánu v poušti - viděli jsme moře, ačkoliv v dálce prý žádné moře není - nevím.
5. Faraónova pomsta. Já jsem okusila výbornou placku z tržiště, několikrát přijala nabídnutý sladký mátový čaj... Jinak jsem se snažila pít jen balenou vodu a dávala jsem si večer štamprli. Neměla jsem žádné problémy. Někteří lidé měli zkažený den, někteří bohužel celou dovolenou. I to je riziko.
6. Výlety. Navštívili jsme poušť, solné jezero, berberskou vesnici, domky podzemí, ostrov Džerbu, muzeum, plavili se lodí a shlédli báječné představení o turistech v několika jazycích... V Tunisku je co vidět. Už jen obyčejná návštěva tržiště a cesta zpět na hotel taxíkem je zážitek. Nebo jít pěšky podél pobřeží a vidět rybáře v kulichách, když je 30 stupňů, nebo kluky kopající do míče... Jenže být tam jako žena sama, na žádný z těchto výletů bych si netroufla.
7. Řemesla a cetky. Láhev v podobě velblouda, ručně dělané koberce, parfém, šátek, zlatý řetízek. To vše si můžete z Tuniska odvézt. Samozřejmě koření, olivový olej, apod. Zaujala mě návštěva keramické dílny, kde věci vznikaly přímo před našima očima. Dále "výrobna" koberců - tolik uzlíků za tak málo peněz pro ty ženy...
Jsem ráda, že jsem Tunis navštívila. Jakákoliv zkušenost s cizí zemí je pro člověka obohacující. A lepší mít skutečné zážitky než ty zprostředkované. Ale kdyby mi někdo dal dnes na výběr, jestli jet do zahraničí, nebo navštívit třeba Kokořínsko, vybrala bych si Kokořín.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji moc za návštěvu i komentář. Jak jsem se přesvědčila, jste skvělí .-)