"Mami, mám průšvih..." No, nic se nejí tak horké, jak se uvaří, tak jsem se pídila po tom, jaký.
"Paní učitelka mi vynadala," cítila jsem, že je v ní malá dušička, a nechce se jí se s tím svěřovat. Ale podařilo se mi to z ní vytáhnout:
"Prý nemůžu mít napsáno v učebnici na konci roku zachovalá, když tam mám na začátku ohnuté listy."
Ach ju. Takže zase vlastně můj průšvih! Já to tam napsala.
Dostali jsme učebnice, kde byly ohnuté listy, napsané tužkou poznámky, uvolněná vazba a během roku jsme poctivě listy narovnávali, gumovali, lepili, větrali (aby nesmrděly od cigaretového kouře od původního majitele), naopak sušili, když zmokly v dešti cestou ze školy... a ke konci roku se dostali ke slovu zachovalá. Jak také jinak vystihnout stav učebnice, která téměř denně slouží pět let (a více) dětičkám (a jejich rodičům).
Pamatuji si úplně přesně na všechny moje průšvihy ve škole, kdy jsem zapomněla sešit, omylem se nepřezula, neměla něco podepsáno a další... Zato úspěšně zapomínám všechny průšvihy, které má - kvůli mě - moje dcera ve škole. Už mi ty důležité věci tak důležité nepřipadají. Tak se omlouvám.
A snad mi jednou bude prominuto. Jsem také jen "zachovalá" vzhledem k mému věku a každodennímu používání .-)
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji moc za návštěvu i komentář. Jak jsem se přesvědčila, jste skvělí .-)