Jsem vzhůru. Nic se neděje. Jediná věc, kterou můžu dělat, je plavat. Nebo běhat. Všechno ale jen v duchu. Vzpomínám na obrázek moře. Proč tu není? Proč jsem tu sama? A kde to jsem? Mohu jen mluvit sama k sobě. Nádech a výdech. Myslím na těch pár slov, která jsem slyšela v minulých dnech. Nádech a výdech. A prsa. Plavat. Tím teď žiju.
9.-10.Noc
Ticho. Klid. Jak vím, že je noc? Mám zavřené oči. Asi je noc. Nebo den. Sny. Plavu a snažím se dostat ke klíči. K jakému klíči? Odkud. Nerozumím. Rychle jsem otevřela oči. Je světlo. Pořád je stejné světlo. Kde to jsem? Kdybych mohla aspoň otáčet hlavou, zvednout se... Zkouším nadzvednout hlavu. Nejdřív v duchu. Pak ji otáčím. Jde to. Skutečně to jde. Pomalu otáčím hlavou. Jen kousek. Pamatuji si na nehodu. Prásk! Zabolelo mě světlo. Skutečně si pamatuji na nehodu. Auto proti nám... Ne, to je nesmysl. Zase další sen. Zavírám oči. Možná se mi i zdá, že otáčím hlavou. Možná i to je sen.
.JPG)
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji moc za návštěvu i komentář. Jak jsem se přesvědčila, jste skvělí .-)