pondělí 5. září 2016

Já si počkám

Vezmeš mě za slovo
a ukážeš mi svět,
začneme nanovo,
budu ti vyprávět.

O květech na seně,
o zrní ve klasech,
co voní prosebně,
drhnou ti ve vlasech.

O ptačím zpívání,
někdy nás probudí,
ospalé zívání,
k lásce nás povzbudí.

O dnu co začíná,
o dnu, co končí se,
pozlátka posbírá
příběhy brodí se.

O řece zázraků,
z kapiček pramínek,
nese nás do mraků,
tolik mám vzpomínek.

O sladkém ovoci,
jablku poznání,
šeptání do noci,
láska nás ochrání.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji moc za návštěvu i komentář. Jak jsem se přesvědčila, jste skvělí .-)