V Karlínském divadle jsem zhlédla jedno z prvních představení muzikálu Čas růží s písničkami Karla Gotta a podle scénáře Sagvana Tofiho před několika měsíci. Muzikál vypráví o lásce, komediantech, falši i opravdovosti.
Na začátku představení jsem se obávala toho, jak herci dokáží zazpívat písně, na které jsem byla zvyklá právě od Mistra. Nebude mi to kazit zážitek? Jak se s tím poperou?
Brzy mě vtáhl do děje příběh. O muži a jeho vzpomínkách na dětství i na lásku. Písně byly proloženy příběhem a posouvaly ho i dál. Autentické písně s hlasem Karla Gotta zněly na pouti jakoby z amplionu. Nad jevištěm běžel překlad do angličtiny, takže jsem do dokreslení zážitku četla například "when man and women are having breakfast". Nakonec jsem musela uznat, že vynikl krásný text a úžasná hudba těchto písní v hlase různých herců-zpěváků.
Moc se mi i líbilo, že muzikál nekrade písně. I Karel Gott řekl: "Mám radost, že moje písně čeká dlouhý život." Myslím, že muzikál může být i chápán jakousi poctou Karlu Gottovi a vůbec všem, kteří se na jeho písních podíleli. Navíc je zde jistá podobnost smutného mistra malíře v příběhu s Karlem Gottem. Ten ovšem své lásky nalezl.
Dávám opět odkaz, kde si můžete přečíst detaily i osoby a obsazení:
https://vstupenky.ticket-art.cz/muzikaly/cas-ruzi-12872/
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji moc za návštěvu i komentář. Jak jsem se přesvědčila, jste skvělí .-)