Bojová hra

Ne, neúčastnila jsem se bojové hry, ani jsem nesbírala kešky. Jen jsem si udělala výlet a chtěla se z bodu A dostat do bodu B. Přesněji z Prahy na Kladno. Je to od sebe kousek, jezdí to tam každou chvíli, plánovalo se, že tam povede dokonce metro,... to bude snadné.

Vlak mi měl odjíždět ze zastávky Praha Veleslavín. Takže jasně, tahle stanice se přímo tak jmenuje v metru na Áčku. Ještě když jsem vystupovala z metra ven jsem byla plná optimismu. Označení vlaku S bylo na cedulích. Vylezla jsem na čerstvý vzduch a byla jsem v pytli.

Každý někam pospíchal, dokonce i na různou stranu, a tak nezabralo moje osvědčené - jít s davem. Byla tam zastávka, přijel autobus, lidé nastoupili, a já tam zůstala sama. Tak kam? Podle mapy rovně a doprava. Jenže se špatně orientuji a nedošlo mi, že sever je jinde ve skutečnosti než na mapě a tak to klidně může být (a bylo) dozadu a doleva.

Odhodlaná jsem tedy šla. Až jsem narazila na prvního člověka - zametačku chodníku. "Čo? Nepanimaju? Vlak? Kladno? Letiště..." Nedomluvila jsem se, ale s druhým člověkem už jsem byla úspěšnější. Cizinec, rozuměl, a smál se mi, protože z místa, kde jsme stáli, to nádraží bylo vidět. Stačilo se otočit dozadu.

Když jsem se blížila k nádraží, potkala jsem jednoho člověka se psem. "Vyznáte se tu?" ptal se naopak on mě. "Ne." "A nevíte, kde by mohla být Evropská, pod žlutým jehlanem?" "Ne, to opravdu nevím..." asi nějaká turistická zajímavost, myslela jsem si. Jenže jsem došla na nádraží, cedulka na dveřích výluka vlaku a náhradní autobusová doprava staví - co byste řekli - Evropská, pod žlutým jehlanem.

To už jsem nevydržela a volala přítele na telefonu. "Prosím tě, a nevíš, kde by to mohlo být?" "A nemyslíš jelena?" "Žlutého jelena?" Tak znova zpátky k metru a hledat, kde by to mohlo být.

Trklo mě to do očí - dva žluté jehlany jako střížka nad cestou na druhé straně Evropské. A v podchodu cedule na náhradní autobusovou dopravu. Tak to už bylo snadné. Dokonce u zastávky stál nádražák. Prodal mi lístek, dal mi informaci, do jakého autobusu nastoupit.

Po chvíli dorazil muž se psem. Podíval se na mě nedůvěřivě. No, nechci vědět, co si myslel :-)