Podzim mi připomíná karneval. Stromy si obléknou barevné listí, třepotají jím ve větru a pomalu se svlékají. A někdy celé to kouzlo přikryje mlžný opar. A člověk jen může hádat, co asi skrývá.
Téměř každý den chodím se psem na procházku. Využíváme toho, že ještě není úplně šero a těšíme se z podzimních dní.
Co takhle vyjít si do přírody a natrhat šípek na zdravotní čaj pro zimní chřipkové období? Jen pozor na trny.
Je jeden pohled, který se mi neomrzí. Stromy nás vždy vítají slavobránou. A pod nohama křupou hlavičky žaludů.
Hráz, zpevněná kořeny dubů, odděluje dva rybníky. Oba dva jsou krásné. Jeden je plný vody, člověk zahlédne labutě nebo kačeny.
Ten druhý rybník je vypuštěný. Rostou u něj doutníky - chcete-li orobinec.
U tohoto stromu se mi líbilo "žilkování". Kmen přechází do slabších větví a ty do úplně tenounkých. Aby rozváděly život i k poslednímu lístku. Teď je už téměř holý a tak vyniknou větve.
Loďka pro rybáře. Nechat se nést, nechat se kolébat a poslouchat okolní ticho.
Osamělá lavička s kobercem z listí. Nikdo na ní už nesedá, každý pospíchá domů.
Stále je na co se dívat :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji moc za návštěvu i komentář. Jak jsem se přesvědčila, jste skvělí .-)