Umělá inteligence

Když jsem byla dítě, měli jsme do rodiny jednu televizi, jedno auto, žádný telefon, a spoustu času na kamarádství. Dnes má telefon, auto a televizi téměř každý člověk. A spoustu času věnuje tomu, aby byl on-line - může vědět všechno, mít spoustu přátel, nakupovat, bavit se, být vidět... A svět je otevřenější, ale i rychlejší.

Když jsem chodila do školy, učili jsme se účetnictví s papírem, tužkou a kalkulačkou. Kreslili jsme si šibenice a vůbec netušili, jak rychle půjde pokrok dopředu. A že to, co nám mělo usnadnit práci, nám tu práci jednou úplně vezme.

Moji práci mají dělat roboti. Tedy spíše jen jeden robot. Bude totiž pracovat 24 hodin, a tak nahradí minimálně tři lidi. Ale myslím, že více, protože robot je výkonnější, nedělá tolik chyb jako člověk, nemarodí a nebere si dovolenou. A dokonce ani tolik nestojí. Takže se i ušetří, což je jeden z hlavních kritérií. 

Moji práci bude dělat robot. Ale co budu dělat já? Hrát počítačové hry? Kam se vrhnout? Do umění? I takový mobilní telefon dokáže zachytit obraz lépe, než bych jej nakreslila. Dobrý program umí napsat dobrý článek - dokonce i bez chyb. 

A já se ptám, nebude nám chybět ten údiv nad tím, co dokáže lidský duch vytvořit, když počítač to dokáže lépe?

Přemýšlela jsem, jestli se umí robot smát (i třeba sám sobě) a jestli se umí omluvit ""špatným naprogramováním jsem ti způsobil mnoho práce s opravováním mé chyby." Stačí naprogramovat - a umí. Navíc se umělá inteligence umí učit i se svých chyb učit.

Říkat si "na počátku byl člověk". Možná tomu za pár let uvěří jen málo robotů s umělou inteligencí...