Absťák

Žádné psaní, žádný blog, žádné prohlížení fotek, žádná banka, žádné mapy, žádné slovníky, žádné zprávy, žádná videa, žádné rady, žádné e-maily... To není domácí vězení. Ani jsem neodjela na dlouhou dovolenou do země bez připojení. To jen můj stařičký noťas vypověděl před měsícem službu.

Měla jsem kolem sebe kamarády, kteří se ho pokoušeli nahodit, ale bez úspěchu. Dobré bylo, že většinou se shodli, že disk by mohl být v pořádku. Takže o data bych přijít neměla. Ale jinak je to prý na odpis.

Nakonec se jedné dobré duši podařilo po několika hodinách noťas zprovoznit. Ale stávkovala baterka. Místo, aby pomohla k běhu, přiblížila noťas ke krachu, a to i když jsem měla kabel v zásuvce... "A jestli ti to spadne v blbou chvíli, tak to může být totálka," dostala jsem doporučení.

Tak jsem noťas uložila, baterku objednala a vyčkávala. Buď poběží, nebo to bude chtít nový notebook. Že jsem si nanapsala Ježíškovi...

Co ale s tím, když nejde to, co se stalo součástí mého života a dokonce i mé rodiny? Měla jsem absťák. Nadávala, fňukala, a pak jsem si uvědomila, že všechno zlé je k něčemu dobré. Co takhle místo sedění u noťase procházky do přírody? Co takhle knihy, slovníky a encyklopedie, na které sedá prach? A co takhle rodina a přátelé?

Pravda, musela jsem se držet, abych při povánočních návštěvách nevychrlila hned ve dveřích: "Pustíš mě na počítač?" Ale začala jsem si pomalu zvykat.

Začali jsme improvizovat: Recept na vosí hnízda se nehledal na internetu, ale u sousedky. Slovíčka do křížovky v anglickém a křížovkářském slovníku. Úkol do češtiny v pravidlech českého pravopisu. Ptáky na krmítku jsme zkoumali podle encyklopedie ptáků. Místo e-mailů jsem telefonovala. A místo her na počítači jsme vytáhli ty stolní.

Abych to shrnula, život bez počítače a internetu si už neumím představit. Navíc spoustu věcí se bez něj komplikuje. Třeba to bankovnictví. Ale žít se dá i bez něj. Člověk najednou zjistí, že má spoustu času. A přitom internet mu na jednu stranu ten čas ušetří. Ale je to zároveň i velký žrout, když se člověk nechá pohltit.

Myslím, že to tak mělo být. Že jsem tyto vánoce měla prožít s bližními a ne s notebookem. Ale zároveň doufám, že bude fungovat tak, jak má. Vypadá to nadějně.