OSHO - Osud, svoboda a duše

Jednoduché otázky o nesmrtelnosti, smyslu života, karmě, osobnosti a osobitosti, a podobně, které mistr zodpovídá, prokládá vtipy a nabádá člověka ani ne tak k přemýšlení, jako k meditaci. A meditace může být i prosté dělání toho, co děláte rádi.

Hned na začátku si má člověk položit otázku: Kdo jsem? A ptát se tak dlouho, dokud už žádnou odpověď nedostane. Já se zeptala, dostala jsem jasnou odpověď "vědomí" a dál jsem se nedostala :-)

Docela jsem při čtení této knížky vedla intelektuální boj, protože jsem nesouhlasila s tím, co je napsáno. Až na malé výjimky. Třeba s tím, že náboženství nás strašně determinuje. Že zásady chování a myšlenky mistrů byly vytvořeny především na dobu, ve které žili. Ale nyní už jsou trochu zastaralé.

Když jsem tak nad tím uvažovala (s pomocí knížky), tak všechny velké myšlenky byly vytvořeny, aby zklidnily lidi, ale postupem času dostaly jiný charakter. Na západě v křesťanství existuje posmrtný život, Ježíš vykoupil naše hříchy, a tím pádem člověk může dělat cokoliv. Na východě je člověk podmíněn karmou a tím pádem nemá cenu dělat cokoliv.

Myšlenky Osho jsou jasně dané, není v nich ani možná, nebo snad. A myslím, že s myšlenkami Osho nebudou souhlasit ateisté, křesťané ani budhisté :-) Přitom je jeho pohled částí všech náboženství.

Také mě zarazilo jeho vysvětlení, že Ježíš zažíval na konci života utrpení, protože prožíval několik karem, jeho kruh se uzavřel a on se už znova nenarodí. Vplyne v jednotu. I když nevím, jestli to píši zrovna správně, protože jednotu máme všichni v sobě.

Učinila jsem si tedy závěr, že pokud má Osho pravdu, raději budu dělat v životě ještě pár chyb, abych měla možnost se znovu narodit. :-)