Přihlásila jsem se do skupiny matek samoživitelek. Klub sv. matek (zkracuji, protože ta zkratka se dá vysvětlit různě.-) Pravda, najdou se ženy, které zneužívají pomoci, ale mnoho z nich je skutečnými bojovnicemi. Když v sobě najde sílu, aby odešla od partnera, který ji týrá, a snaží se postavit na vlastní nohy a postarat o děti, i když to neumí a sebevědomí je na nule... Snaží se dostat alimenty, které patří dětem, a partner přiznává jen minimum z podnikání, i když na drahé auto má, takže na tři děti vychází tři tisíce... A některé pracují, mají dvě zaměstnání, aby vše mohly poplatit a neskončily na ulici... A jiným se daří natolik, že předávají druhým - i to oblečení potěší a nákup potravin zachrání.
Vím, jak je to těžké, když je člověk na věci sám. A bylo mi hodně pomoženo - darováním věcí (hraček i oblečení) a snížením školkovného, možností být doma s dítětem, které marodilo, aniž bych přišla o práci... A vím, že víc než peníze, pomůže kolikrát podpora. A vědomí, že člověk není na věci sám.
Brodit se řekou po kolena
nohy strhává silný proud.
Těžko jí říkáš, jsem jen žena,
nevím, jak dá se plout.
Nemůžeš věřit v odevzdání,
starosti na starost andělům dát.
Kdo jiný než ty tvé děti chrání,
kdo jiný než ty má se (s bídou) rvát.
Sražená k zemi, dech se krátí,
přesto i tehdy můžeš vstát,
ztracenou sílu láska (k dětem) vrátí,
nalezneš naději, jen se pousmát.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji moc za návštěvu i komentář. Jak jsem se přesvědčila, jste skvělí .-)