Pompeje a Srdce

Cestování tohle léto moc nepřeje. A proto přikládám knížky, které vás třeba navnadí k tomu, abyste si sedli do křesla nebo na terasu a oblíbenou zemi poznali z jiného úhlu pohledu - z pohledu knih.

Pompeje-Robert Harris

Co všechno se může stát za pouhé čtyři dny. Jak si osud zahrává s několika lidmi. Od počátku je jasné, jak román skončí. A autor nic nezamlčuje. Před každou kapitolou je krátká citace z některého díla o sopkách. Ano, příběh vygraduje výbuchem sopky. Ale než se tak stane a aby člověk byl napnutý skutečně od začátku do konce, vypráví se tu příběh akvária Marcuse Attiliuse. Tento člověk byl povolán z Říma, aby se staral o akvadukt Aqua Augusta - o přívod vody. Voda se začne ztrácet a Attilius to musí co nejrychleji vyřešit. Na jeho rychlém a bystrém úsudku závisí doprava vody do několika měst v neapolském zálivu.

Potkává se tak s dalšími lidmi. S otroky i se zámožnými obyvateli. Objevuje se krutý a velmi bohatý muž Popidia Ampliata s krásnou dcerou Corelií. Dostává se i do sídla admirála. Pracuje ve dne i v noci a má jen málo času na odpočinek. A to neví to, co ví čtenář, že se Vesuv brzy probudí k životu. Jak strašná bude zkáza?

Do toho se vkrádá otázka: Co se stalo s bývalým akváriem, který nečekaně zmizel? Podaří se mu najít odpověď?

Knížka mě nezklamala. Obdivovala jsem um starých Římanů, fascinovalo mě spojení vody a ohně. S každou kapitolou se otvíraly nové obrazy a dějová linka pokračovala. Někdy opustila Marcuse Attiliuse a věnovala se dalším postavám, aby se k němu zas navrátila s novým zjištěním a osvětlením obrazů, které autor popisoval.

Jen mě zarazil závěr, který byl trošku krátký, ale zřejmě nebylo co víc dodat k již napsanému. Ticho po zkáze...

Edmondo de Amicis - Srdce

Tuto knížku jsem si vzala v knihovničce, malé skříňce s knihami na veřejném místě. Někdo ji tam dal a já ji tam zas vrátím. Název má krásný - srdce. A zaujala mě i autorem - Ital.

Jinak ale byla zvláštní. Nevím, možná v době, kdy vznikla, mohla mít úspěch. Ale teď, kdy každý hraje spíš sám za sebe...

Je určená dětem, tak ve čtvrté třídě, spíše tedy chlapcům. Ale podle mě by žádný dnešní chlapec u ní nevydržel. Je plná lásky k Itálii, obětování se za druhé a vlast, čestnosti, úcty, hrdinství.

Je "deníkem" kluka ze čtvrté třídy, zasazena do konce 19. stol.

Abych vám přiblížila styl knihy: "Ta malá chvilka veselosti, to byla celá jeho odměna za devět měsíců dobroty, trpělivosti a nepříjemnosti. Pro tohle se tak dlouho namáhal a tolikrát přišel učit nemocen, ubohý pan učitel! Jenom tohle od nás žádal za tolik lásky a tolik péče!"

Nevyhýbá se ani úmrtí. A v povídce měsíce (kterou děti každý měsíc opisují) je vždy nějaký příběh, většinou malého kluka, který málokdy skončí dobře. A jde hlavně o hrdinství ve válce, na lodi, při přepadení...

Jsem ráda, že jsem si ji přečetla, a jeden příběh si budu pamatovat, o utrpení, a o tom, jak člověk nemá nic vzdávat.

Ale nevím, kdo by tuto knížku chtěl číst, komu ji doporučit, tak zvláštní byla... Ale možná by nám trošku toho všeho, co je v knížce a čím vychovávala malé chlapce v muže - neuškodilo .-)