neděle 16. srpna 2020

Rozvody

Všechno, co se děje mezi rodiči, odskákají děti. Všechno, ty hádky, ty rozepře,... a většinou jim ani nikdo nevysvětlí, že rodiče jsou jen zaslepení a netýká se to přímo jich. I když ve spoustě případů týká a bolí je to.
Jsou to takové žabomyší války, kdy si oba trvají na svém. A dítě stojí mezi nimi a jen se dívá. A pak přijde i věta, "tak si ho vezmi ty, když jsi tak chytrý(á)". Jenže o to tady vůbec nejde. Nejde o to zříkat se zodpovědnosti. Nejde o to vyřešit problém. Jde jen o to mít už konečně klid.
A dítě stojí v těch bačkůrkách, s plyšákem v náručí a udiveně se dívá, co se to vlastně děje. Proč se mu stále hroutí svět. A jak to celé způsobilo?
Nevím, co radit v těchto případech. Někdy je lepší ustoupit a někdy trvat si na svém. Vysvětlovat dítěti tak, aby pochopilo. Ale ne stylem "maminka/tatínek je blbý/blbá". Prostě mu říci o různých názorech a že každý hledá to správné... I když to hodně často tak nevypadá.
Jsem rozvedená. A před dítětem jsem bývalého nepomlouvala. I když jinde samozřejmě ano, člověk se potřebuje vypovídat, a ona to stejně věděla a vadilo jí to. Věci, které o mě její táta říkal před ní, mi neříkala. "Aby ti to nebylo líto."
Vím, že suplovala tu roli - u mě partnera, u táty partnerky. Snažila jsem se, aby ne, ale vím, že to tak bylo. Nechali jsme ji oba v tom "plavat". To malé škvrně, které si hodně brzy muselo na vše utvořit názor a naučit se, jak obstát. A byla na to sama. Bez sourozenců.
Nevím, co k tomu dodat. Ani manželství nebývá jednoduché a než se pořád hádat, je lepší jít od sebe. Ale to dítě zůstává vždy jako ten "prostředník", někdo, kvůli komu pořád "musíte" udržovat komunikaci mezi sebou. A jestli si myslíte, že rozvodem se vyřeší "všechno", tak nevyřeší. Něco ano a některé rozvody jsou nevyhnutelné, ale když je v tom dítě, tak i když se moc snažíte, aby ho to zasáhlo co nejméně, tak zasáhne.
A dřív nebo později si musíte uvědomit, že aspoň kvůli tomu dítěti, se musíte chovat jako rozumný člověk a ne člověk zmítaný emocemi. A kdo si to neuvědomí - tak chudák jeho dítě.


PS: Dneska mě něco prostě tak zasáhlo (ne z mého života), že jsem musela napsat tento článek. I když lidé, kteří chodí na můj blog, patří mezi ty rozumné .-)

32 komentářů:

  1. chapu ze jsi napsala tento článek dnes a denně se potýkám s tím že rodiče se ne rozešli či rozvedli v dobrem a děti trpí :( děti to pochopí až budou větší.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Romčo, pochopí, když vyroste, a co člověka nezabije, to ho posílí... Ale někdy jsou ty naschvály tak zbytečné...

      Vymazat
  2. Pravdivě napsáno. Musím jen souhlasit.Máme v rodině taky jedno exmanželství. Spolu to prostě nešlo, s odloučením zatím ano. Potomek je spojuje. Snad to vydrží.
    Ale ze svého okolí vím, že to prostě většinou nefunguje. Vztahy jsou složité a musí se na nich pracovat i po rozvodu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Evi, máš pravdu. Zralí lidé, kteří se dokáží dohodnout. I s ohledem na dítě a po rozvodu.

      Vymazat
  3. Málokdo se dokáže rozejít rozumně a pokud ne, děti vycítí, že se něco děje. Obzvlášť pokud na sebe manželé házejí špínu bez ohledu na dítě. Naštěstí jsem tohle řešit nemusela a doufám, že teď už fakt nebudu. Bohužel, někdy to jinak nejde, ale záleží na způsobu a vysvětlení, aby to pro dítě nebylo až tak moc zatěžující. Život je někdy pes.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. U nás to bylo více v klidu rozvod i poté komunikace a přesto, jak píši, vím, že to dítě zasáhne. A proto mě rozčílí lidé, co sobecky vidí jen sebe, chtějí bývalému ublížit a odnáší to dítě, které se nemůže bránit.

      Vymazat
  4. Tohle je hodně těžké a často bolestné téma.
    Sama takovou zkušenost nemám a jsem ráda. Když se člověk stane rodičem, nejedná najednou jen sám za sebe. A když se na to zapomene... dopadá to blbě.
    Moc ti přeju, aby si měla hezké a klidné dny. Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helenko, děkuji. My jsme se s bývalým naštěstí vždy dohodli, i když jsme měli rozdílné názory. A i přesto jsem chtěla napsat, že to dcera neměla vždy jednoduché... A proto mě pak naštve, když někdo si neuvědomuje, jak to to dítě vnímá. Jenže ten, kdo by si to měl přečíst a zamyslet se, k tomu se to nedostane :(

      Vymazat
  5. Měla jsem pocit, že synové nás rozvod zvládli dobře. Až několik let poté, pod tlakem svatého týdne před maturitou se mi starší syn psychicky rozsypal a mimo jiné z něj poprvé vypadlo, jak ho náš rozchod zasáhl.. Mladší se k tomu v rozhovoru vrátil někdy ve 23 a taky žádná hitparáda.. Ivča

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Často ani nevíme, jak si to dítě bere. A často o tom ani nedokáže mluvit nebo až po čase :-( Proto je špatné mu to ještě ztěžovat.

      Vymazat
  6. Já zažila rozchod syna s přítelkyní,nebyli oddaní a do toho dvě dcerky,ještě dost malé a bylo to něco.Co bývalá všechno vyváděla,zakazovala i mně styk s holčičkama,které jsem od narození hlídala.Bylo to hodně ošklivé období a chvíli trvalo než se to uklidnilo.Přitom ona si našla jiného muže a syn je díky ni v insolvenci.To proto,že chtěl pořád zachraňovat rodinu.
    Měj hezké dny

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Často je v tom bezradnost toho druhého, protože ať udělá cokoliv, nezabrání rozvodu ani následným naschválům... Tak hlavně, že už se situace zklidnila a synovi přeji hodnější ženu .-) Ať to všechno zvládne. I udržovat vztah s dcerami.

      Vymazat
  7. Rozvod děti zasáhne. Náš mladší syn se také rozvedl. Nebyla to rozvodová itálie, dokázali se svým způsobem dohodnout. Děti už byly velké, ovšem to ,,ale kdyby" ve vzduchu stále visí.
    Hezký den!
    Hanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vždy je to takové, že dítěti se vezme jistota domova - ať je mu pět nebo dvacet. Jen v těch dvaceti to dokáže lépe snést... Jsou situace, s kterými se člověk (dítě) musí (časem) vyrovnat. Já po těch zkušenostech bych navrhovala, aby spolu ti dva začali opět "chodit". Někdy se to tak všechno nahromadí a rozvodem se ještě víc vzájemně zraní. Také hezký den, Hani

      Vymazat
  8. Odpovědi
    1. Tak jestli myslíš rozvod vody, tepla apod. Tak určitě .-)

      Vymazat
  9. To je na tom to nejhorší, rozvádějící se partneři opravdu často nejsou rozumní, a dítě pociťuje následky jejich chování nejvíce :(

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Víš, Eliss, a právě že nejen před a při rozvodu, ale i poté. Že si neuvědomují, že se musí dohodnout právě kvůli dítěti.

      Vymazat
  10. Moc hezky a pravdivě jsi to napsala. Já vyrůstala bez táty, který umřel. Taky to ve mně zůstalo, ten jeden prostě chybí celý život. A teď sleduju příběh mé jedné blízké mladé ženy, která počala a porodila dítě, po kterém toužila s kamarádem. Měli nějaké dohody, které narozením oba porušili, nastal boj o dítě. A proto : děti se mají rodit z lásky, a pokud možno rodičům, pro které je priorita společný život. Na tom malém se oba podepsali ještě než se narodil. Lenka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Leni, i když mě se to nepovedlo, myslím, že rodina je úplně nejvíc. Snažíme se teď přijít na jiné možnosti, jak mít dítě a i ty ženy chápu... Ale narodit se z lásky a být chtěné dítě (jak píšeš) - to je asi ten největší dar, který můžeme dítěti do života dát. S tím ostatním se bude muset to dítě vypořádat. Hodně sil dětem :-( Snad se ta situace urovná a oba dostanou rozum.

      Vymazat
  11. Mám několik kolegyň v práci, které taky s ex manžely/partnery válčily. Až si po nějaké době uvědomily, že to tak kvůli dětem opravdu nepůjde a vytáhly bílý praporek. Občas ještě nějaká ta třenice je, ale zjistily, že čím méně jich je, tím je to snesitelnější pro všechny :).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Janinko, to je hezký závěr. Když už to tak musí být, tak to učinit pro všechno co nejvíc snesitelné .-)

      Vymazat
  12. Hodně těžké téma. Popsala jsi to ale pěkně. Jsem ráda, že v naší rozvětvené rodině se vše řeší s ohledem na děti. Měj pěkný den.

    OdpovědětVymazat
  13. To je moc smutné téma, ale život není peříčko. Je obrovské štěstí, když se rodiče dokážou rozejít po nějaké rozumné domluvě a nezatěžují dítě tím,jaký je ten druhý rodič. Dítě si to neumí přebrat, nerozumí tomu. Znám jednou rodinu, ve které se manželé rozvedli, ale ponechali jeden byt, kde se rodiče střídali u dětí a ne, že by děti chodily střídavě s batůžkem hned k tatínkovi a hned k mamince. To si ale většina dovolit nemůže.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Marija, to je nejlepší pro děti, ale myslím, že to nedokáže hodně lidí a nemusí to být ani o financích (tři byty místo dvou). Jenže je to pořád jedna domácnost, ve které se střídají, a to nemusí ti dva dát. Proto smekám, když něco takového, v zájmu dětí dokáží!

      Vymazat
  14. Problém je jestli mají oba rodiče odlišné názory... pokud se kvůli každé prkotině potom hádají, je to strašné... Někde rozvody proběhnou v pohodě a potom se stýkají i další léta jako přátelé. Takhle to má moje teta. Ale je to strašné... Tedy pro mě.
    Sice mám oba rodiče spolu, ale někdy se hádají, že jdu raději do jiného pokoje, že to nemohu poslouchat. Potom se, ale zase uklidní a jsou v pohodě....

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Joina, lidé si vyměňují názory a obhajují ten svůj a pro děti jsou hádky rodičů bolestivé, i když pro nezúčastněné to může být někdy vtipné, jak si dva dokáží trvat na svém názoru. Nedivím se, že odcházíš. Podle mě se nedá nic jiného dělat, než počkat, až se ta přeháňka přežene. Změnit téma, rozesmát dotyčné... ale myslím, že to je hodně těžké.

      Vymazat
  15. Víš, občas si kladu otázku, jestli by bývalo nebylo lepší, kdybych se rozvedla. Ušetřila bych nejspíš kluky spousty hádek...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Chudobko, nemůžeš vědět. Člověk si přeje harmonické manželství a ono se to málokomu podaří... Děti chtějí, aby rodiče byli šťastní, a rodiče, aby děti byly šťastné. Člověk nic nezmění a nedoví se, jaké by to bylo "kdyby". Dala jsi jim domov .-)

      Vymazat
  16. To záleži na domluvě těch rodiču někdy se dohodnou a někdy ne to je pak horší ale než hádky slyšet aby děti trpěli tak je lepší rozvod ..

    OdpovědětVymazat
  17. Bětko, je to tak. Někdy je rozvod nevyhnutelný. A když se dva dokáží dohodnout i méně stresující než společný život.

    OdpovědětVymazat

Děkuji moc za návštěvu i komentář. Jak jsem se přesvědčila, jste skvělí .-)