Jarní procházka

Za oknem zima, zataženo, déšť, člověk víc slyší meluzínu než zpěv ptáků, až se zdá, že to jaro ještě nepřišlo. Ale přišlo. Dávám sem několik fotografií, které jsem nafotila před deseti dny. Vysvitlo sluníčko a vylákalo nejen mě na procházku. 

Rozkvetlé květy, bzučící včely, nateklé pupeny, které se chystají prasknout a ukázat mladé lístky. To je přesně to, proč jsem se zastavovala a zkoušela fotit makro a zaostřit na blízko.

Některé lísky a květy jsou jak z jiné planety. Rozvíjejí se jako mladý motýl z kukly, nevyletí, ale potěší zelení.

Sluníčka bylo opravdu hodně, když jsem zkoušela fotit vodu na kamenu, ničila jsem si foťák přesvícením. Ale jak jinak vyfotit zlaté slunce a kamenné diamanty.

Náš pes to vyřešil po svém. Užíval si čisté vody a téměř celou cestu šel ve vodě blízko břehu. Pro něj příjemné osvěžení a radost z kapek vody.

Labuťě jsem fotila na dálku, ani jsem nedokázala spočítat, kolik jich je. Určitě dvacítka. Asi měli zrovna sraz pod rozkvetlými stromy. Na fotce mám jen tři zástupce.

I na lesní cestě kvetly plané višně. Pod stromy byl příjemný stín. A člověka nic nenutilo ke spěchu. Jentak se kochat a užívat si jarní svěžesti.

Jindy téměř vyschlý potůček byl plný vody a kolem něj kvetly blatouchy. 

Ono té žluté bylo všude plno, i na pampeliškách a prvosenkách. 

Tak snad zas budou i slunečné dny. A budeme si užívat tepla i květů.