Ukryto

Psala jsem často, že není síla... nakonec se ukázalo, že stačí doplnit železo :-)
Někdy si musím dát volno a soustředit se jen na ten normální život... A pak mám chuť se zas vrátit.
Děkuji moc za každý pozitivní komentář. A podněty, abych vydala knížku - ukázala jsem několik básniček a využila možnosti "vystavit" je jeden den na jedné akci... myslím, že dobré - pro začátek :-)
Také bych se s vámi chtěla podělit o jednu radost. Potěšilo mě, že mně někdo jiný ukázal ty své básničky a někoho jsem snad trošku inspirovala. Je to totiž úžasná věc, jak ze sebe dostat pocity a nějak je "zpracovat". A určitě je to lepší cesta, než například podřezávání se... ale to už zacházím daleko. Tak raději zpátky tam, kde je vše dovoleno - k básničce .-)

To nejkrásnější bývá skryto
a srdce nevlastní pevný řád.
Dobře je tomu, kdo ví to,
že někdy pomáhá si i poplakat.

Mám tajemství, co se neříká.
Snad jen lidem, kteří mě dobře znají.
Pohledem člověk uniká,
však pravdu už srdce neutají.

Víš, ke dvěma rukám další schází,
ty, co se něžně snění dotýkají.
A ve snech se člověk tak rád ztrácí,
když zastavit čas pospíchají.

Víš, někdy bývá trochu úzko,
z přemíry toho, co se stává,
pak stačí pevná náruč blízko
a jedno přání, když hvězda padá.