Jako slunce zlatý svit,
co po těle mě hladí.
Do rána mělo by mě probudit
hrdé kohoutí kokrhání.
Bez tebe nevidím, jenom tmu,
chybí mi světlo, teplo, záře.
Bez červánkového pohlazení neusnu.
A s tebou - popálím se o tvé tváře.
Pro tvůj žár chtěla bych žít,
koupat se ve tvých paprscích,
a v popel se nechat proměnit,
tvou mocí roztát jako sníh.
Škoda, že nejsi lásko slunce,
však stejně jako ono chybíš mi.
Vyplň svým světlem moje srdce
a když zajdeš, nech mi aspoň sny.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji moc za návštěvu i komentář. Jak jsem se přesvědčila, jste skvělí .-)