Naschvály

Já ti to udělám naschvál. Ty mě prostě tak strašně štveš, neposloucháš mě, kybicuješ, a já toho mám plný zuby, a udělám to schválně takhle.

Třeba pomůžeme s obědem. Krájíme zeleninu, ale za chvíli slyšíme. To musíš takhle a ne takto. A krájet na hranolky, jenže my naschvál děláme kolečka. Takže si něco vyslechneme. V duchu se culíme, že to je přece absolutní blbost, jak se mrkev nakrájí. Ale druhému tím nevyjdeme vstříc.

Nebo máme jít vyhodit odpad. A už slyšíme, a nezapomeň to roztřídit, ať to neuděláš blbě. A tak stojíme u té popelnice, a naschvál hodíme plast do papíru. Naschvál. V duchu se culíme. Já na vás vyzrál. Jenže přidáme práci tomu, kdo odpad třídí.

Možná si vymyslíte lepší příklady. Chci ukázat. Nikomu to nepomohlo. Možná jste si chvilku mysleli, že jste na druhé vyzráli, ale v konečném důsledku to rozhodně nepřineslo lepší pocit vám ani druhým. Spíš opět příště uslyšíme, jak děláme věci blbě a budeme mít chuť udělat to zas naschvál.

A někdy je to v nás tak zakořeněno, že to děláme tak automaticky, že si to ani neuvědomíme.

Třeba se učíme plavat. Necítíme se moc jisti. Jenže ostatní říkají, to zvládneš, to nic není... A my se snažíme říci, já to fakt neumím, fakt nechci. A stejně nás hodí do té vody, ať plaveme. Někdo dokáže udělat takový "naschvál", že se začne topit. A někdo si ten "naschvál" přenese a už nikdy do vody nepůjde, protože oni mu kdysi udělali něco hrozného. Udělali. Ale kdo si neužívá vody? Jen ten dotyčný. 

Ony ty naschvály nemusí končit dětstvím a pubertou. Ono to může pokračovat i tím, že vám mistr v práci řekne, že ten díl je špatný a máte ho opravit. Jo, tak praštíte s nářadím a jdete od toho. Nebo schválně zkazíte i další díly. Naschvál. Ať si to udělá sám, když je tak chytrý.

Nebo řídíte auto a někdo před vás udělá kličku. Jak zareagujete? Schválně se ho budete snažit předjet a vybržďovat. Naschvál. 

Nemusíme jednat vždy úplně správně, jen si stačí uvědomit, že ty naschvály, které provádíme, ve skutečnosti možná naštvou druhé, ale ztrpčují život i nám. Bylo by asi dobré se zamyslet. Dělám to, protože cítím, že je to tak správné, se všemi důsledky, které to pro mě může mít, nebo to prostě jen dělám naschvál?