Nad řekou je dubový háj,
setkání kamzíků, srnek i lidí,
zelené listy skrývají ráj,
který jen zvídavé srdce vidí.
Kamenná skála, trochu mechu,
semena pukají v každé půdě,
derou se vzhůru bez oddechu,
hlava se točí z vřesové vůně.
Možný je pohled do neznáma,
tvá řeka vzpomínek se tím chvěje,
otvírá se ti nová brána,
vede tvé kroky, do naděje.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji moc za návštěvu i komentář. Jak jsem se přesvědčila, jste skvělí .-)