Srovnávání

Tohle je jedna z věcí, které nějak nerozumím. Řekla bych, že si děláme zbytečné starosti, když porovnáváme sebe nebo své děti s někým jiným.

Začne to už od mala. On nechodí, a sousedův Pepíček (bratrův kluk, případně "normální" dítě z nějaké odborné knížky) už chodí. On/ona nemluví, on/ona nechodí na nočník, on/ona nejezdí ještě na kole. 

A proč mám srovnávat sebe? Ten druhý vydělává více peněz. Ten druhý má lepší auto. Ten druhý umí tohle a tohle lépe... Jo, tak to je fajn. A co jsem udělala já? No, tak třeba jsem vystudovala tu školu, nebo jsem získala nový pohled na svět, nebo jsem oslavila narozky s kamarády... je úplně jedno co... Ale je to moje. Můj pokrok. Něco, co jsem chtěla já. Tak proč se srovnávat s druhými?

Pokud se budeme srovnávat, budeme i závidět... ale copak víme, jestli to, co mají druzí a co druzí umějí, by bylo k něčemu nám? Copak víme, jestli náhodou není dobře, že něco neumíme ale umíme naopak něco jiného? Třeba ty rozdíly mezi námi jsou dobré právě v tom, abychom si ujasnili co chceme a naučili se spolupracovat.