Opravdová láska začíná tam, kde končí sebeláska.
Spousta z nás zná tento citát. Mě se dneska vybavil, když jsem pomáhala rodičům s něčím, co mi přišla jako naprostá hloupost. Jako proč to dělat, vždyť to stejně nemá cenu... Ale odpustila jsem si poznámky a snažila se na to podívat jejich očima. Pro ně je to důležité. A najednou jsem se k tomu postavila i já jinak.
Pomohla jsem. Ne protože jsem musela, ale protože se mi chtělo. Pomoci s něčím, co je důležité pro druhého. Bez ohledu na to, jaký postoj k tomu mám já.
A vybavily se mi další příklady opravdové lásky. Třeba povolit synovi balet, i když bychom z něho raději měli fotbalistu. Nebo jít s partnerem do kina na film, který nás moc nebere. Nebo zavolat rodičům, i když víme, že si dělají zbytečné starosti a je to vopruz. Nebo uvařit pro druhé jídlo s masem, i když jsem vegetarián.
Těch příkladů by bylo hodně. Ale stačí opravdu i maličkosti - třeba udělat druhému kafe, přikrýt dítě, nebo i jen pozdravit, poděkovat...
Opravdová láska začíná tam, kde končí sebeláska.
A když si to uvědomíme, možná nám dojde, kolik toho pro nás druzí dělají... A že je fajn, když jim to můžeme oplatit .-)
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji moc za návštěvu i komentář. Jak jsem se přesvědčila, jste skvělí .-)