Nové šatičky pro vílu

"Ovšemže potřebuji nejdříve nové šatičky. Takto se přeci nemůžu ukázat mezi ostatními vílami," povídala růžová víla a trhala při tom lístky z růžového keře. Vybrat krásně červené a neponičené nebylo jednoduché. I květy byly po noční bouřce povadlé a mokré.

"Z takových lístků nebudu mít hezké šatičky," smutně si je prohlížela.

"Máš pravdu, a nepůjde ti z nich ani nic ušít. Musíš počkat, až trochu uschnou," radila jí víla deště. Ale pojď na vílí sněm a až se vrátíš, i lístky trochu vyschnou a pak si vybereš ty nejkrásnější."

"To jsou tedy rady," zlobila se růžová víla. "Já se přece nemůžu ukázat na vílím sněmu v takových šatech. Vždyť by se mi všichni smáli. Ne, to nejde, já tady počkám a jdi sama."

"Jak myslíš. Třeba se na vílím sněmu dozvíme, jak je to s bouřkou. Nechceš si to rozmyslet a jít se mnou?"

Co udělá růžová víla? Půjde na vílí sněm nebo bude čekat až jí uschnou lístky?

Pokračovat v knížce můžeš na vílí sněm nebo čekání růžové víly na suché šatičky