Co člověka vede ke smazání blogu? Myslím, že důvod je jednoduchý u blogů "na zkoušku". Člověk si blog založí, protože je to in, má ho někdo ze třídy, slyšel o tom, tak to také zkusí. Napíše pár článků, přestane ho to bavit, nebo ho neuspokojí množství návštěv... a blog prostě smaže.
Ale proč mažou blog lidé, kteří do něj dávají kousek svého života a kousek svojí duše? Kteří píšou články, mají návštěvy, vkládají obrázky nebo fotografie, a kousek života s tím svým blogem žijí. Myslím, že důvodem je právě to, že do něj dávají kousek sebe. A když dojde ke zviditelnění, možná se zaleknou, a blog smažou.
Na blogu se totiž člověk často "vypovídává". Z naštvání na šéfa, rodinu nebo i kamarády, ze smutku, který by řekl jen nejbližšímu příteli, ukáže veřejně své osobní názory, které má někdy problém si obhájit v obyčejném životě. Vše se tady zdá jednodušší. Písmenka nám nebrání vyjádřit cokoliv a napsat cokoliv z nás.
Snažím se na blog psát tak, abych nelitovala toho, co sem napíši. Aby to odpovídalo tomu, co bych na sebe i veřejně řekla. Ale ne vždy se mi to úplně podaří.
Myslím, že jedním z důvodů mazání blogů je "odhalení". Někdo si spojí náš skutečný život s naším blogem, nebo si někdo spojí náš současný blog s minulým blogem, prostě dojde k tomu, že už nejsme schovaní jen za články, ale je na nás někým ukázáno - to je on. A pokud blog máme především jako "vrbu", tedy vkládáme své myšlenky, pocity a názory, ze kterých se chceme vypovídat, je nepříjemné, pokud "na nás někdo přijde. Veřejně si v něm můžou číst i mí "nepřátelé". Prostě lidé, kteří mi nejsou sympatičtí a své soukromí si před nimi chráním.
Další důvod ke smazání blogu mě napadá nepříjemná kritika. Myslím, že negativní, tvrdá kritika, nebo vůbec žádné komentáře pod našimi články (pokud od blogu očekáváme, že bude čtený), může hodně odradit od psaní dalších článků a mohl by být i důvodem ke smazání blogu.
Už jsem vyrostl. Některé blogy můžou být smazány prostě jen z důvodu, že dotyční lidé vyrostli, změnili se, a k blogu se už prostě nechtějí vracet. Už jsou zkrátka někde jinde. Možná se za svoje články stydí, ale nejspíše je řešit už prostě nechtějí. A tak blog smažou a možná založí nějaký jiný, který bude už o něčem jiném...
Je škoda, některých smazaných blogů, ke kterým by se ostatní rádi vrátili, a přečetli si články nebo prohlédli fotografie. Ale je to svobodné rozhodnutí každého blogera. A pokud se nám stane, že náš oblíbený blog zmizí, nezbývá, než rozhodnutí blogera respektovat. Měl k tomu zřejmě nějaký svůj osobní důvod. A ať se nám to líbí nebo ne, ten důvod byl pro něj natolik vážný a důležitý, že blog smazal. Napadá mě jen jedna věta, co napsat ke skončeným blogům - pro nás zůstanou milou vzpomínkou.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji moc za návštěvu i komentář. Jak jsem se přesvědčila, jste skvělí .-)