Kouzelný klíč

Někdy se zdá, že nevíme jak,

proletět mlhou jak ten pták,

nenajdem vlastní směr žití

a není nikdo, kdo za ruku chytí.

Kormidlo lodi je bez kapitána,

posádka mizí, jen já jsem sama.

Přízraky volají, přístav není,

marně tu čekáš na rozednění...

Loď mysli pluje bílou tmou,

však hvězdy-přátelé pomohou.

B rzy už domů pojedu

L áska mě v srdci vede 

Á le je všechno složité

Z mysli mám klubko nití 

I když se cítím ztracená 

N eztrácím nikdy naději

E normní zápas prožívám 

C o mi dáš moje trápení?