Když jsem byla v deváté třídě, přišla k nám učitelka, která právě vyšla střední. Takže o čtyři roky starší, než jsme byli my. Neměla to mezi námi lehké. Jednou nám dala diktát, kde bylo spojení dobyté město. Opravila mi tvrdé y jako hrubku a snížila známku z diktátu. Nedala jsem se, a přinesla jsem ji pravidla českého pravopisu. Chybu uznala, a diktáty všech žáků prošla znova a známky opravila - někomu horší, někomu lepší. Chci říct, že u mě stoupla v ceně. Uznala chybu. Nemstila se mi, a dnes spolu prohodíme pár přátelských vět, když se potkáme.
Další vzpomínku mám na třídního učitele. Byl to typický cholerik. Snadno se nechal vytočit, a to pak vzduchem létaly klíče, křídy i sešity. Někdy po třídě, někdy ven oknem. Měl vždycky spoustu energie a zásadových názorů. Měl nás na důležité předměty - češtinu, dějepis, občanskou nauku. Dal mi hodně lásky k českému jazyku i k historii. Ale hlavní bylo, že nás skutečně vychovával. Každý týden si našel čas, aby nám vybral žákovské knížky a do nich napsal svoje vyjádření. K tomu, jak nám šlo učení, jak jsme se chovali, jak nás během tohoto týdne viděl. Nešetřil pochvalami a hvězdičkami. Ale napsal i kritiku, to, v čem bychom se podle něj mohli zlepšit. Dodnes mám tuto žákovskou knížku schovanou.
Učitel má často tu moc, že si předmět buď oblíbíme nebo ho nesnášíme. Někdy je učitel přísný, předmět rádi nemáme, ale na druhou stranu nás naučí. I na takové učitele vzpomínáme. I když se na hodiny netěšíme. Pokud nás ale dokáže zaujmout, nebo pochválit, pak i to učení jde lépe. Na druhou stranu křivdy si pamatujeme také dlouho.
Jak velkou moc mají učitelé. Na prvním stupni stačí, aby paní učitelka byla milá a "maminkovská", a děti ji zbožňují, co řekne paní učitelka je svaté. Kolikrát jsem slyšela, ale paní učitelka to říká jinak, to tak není správné, když jsem se snažila vysvětlit dceři nějakou látku, kterou nepochytila ve škole.
Na druhém stupni už děti zkoušejí svoje hranice. A pak učitel má mnohem víc práce s tím, aby je zaujal. Někdo si vypomáhá filmy, jiný děti vezme do přírody na hodinu přírodopisu, tělocviku nebo výtvarky. Některá látka přestává být nudná při výkladu dobrého pana učitele a někdy zas učitel potopí i dobré učivo.
Mám také vzpomínku na jednoho pana učitele, kterého jsem měla ráda, hodně mě naučil, ale několik spolužáků má opačný názor, nenaučil je prý nic. Někdy učitel zaujme jen skupinku lidí a ostatní zůstanou vědou nepolíbení :-) I tak to někdy bývá.
A jak jste to měli s učiteli vy? Těšili jste se do školy? Měli jste (Máte) oblíbeného učitele a předmět?
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji moc za návštěvu i komentář. Jak jsem se přesvědčila, jste skvělí .-)