Na obálce jsou botky - táty, mámy a dítěte. Hlavní hrdinové Ivo a Renata Znamenáčkovi ale na splnění svého snu - mít rodinu - dlouho čekali. Rozhodnou se pro adopci a dostávají do péče osmiletou černošku Naemu. Nastávají problémy, které jsou nuceni řešit.
Naemu ve škole šikanují a protože mezi těmi z šikanujících je kluk z významné rodiny Sirých, pan ředitel chce všechno zamést pod kobereček. Ivo si to ale nenechá líbit a jako správný táta ředitele donutí, aby byli všichni šikanující potrestáni.
To zas vyvolá reakci u pana Sirého a neštítí se skutečně ničeho. Ze strachu o Naemu Znamenáčkové odjíždějí do ciziny, ale i tam si je najde a znepříjemní jim život. Iva vyhodí z těžko získané práce kvůli anonymním e-mailům, které si stěžují na sexuální harašení z jeho strany.
Knížka končí telefonátem Naemy a paní Siré a zdá se, že paní Sirou konečně získávají na svou stranu a odsuzuje hnusné chování svého manžela. Jak to bude skutečně dál si čtenář může domýšlet.
Knížka je psaná citlivě, hovoří například o týrání dítěte, o myšlenkách dítěte v dětském domově. Je laskavá a milá, když líčí výlet s rodinou, předání dítěte náhradním rodičům... A zároveň tvrdá a neoblomná, pokud se týká ochrany dětí. Jsou zde lidé, kteří jsou za všech okolností na straně dítěte, ale i lidé, kteří ubližují. Je veselá i smutná. Přemýšlivá.
Je zde hodně lidí, kteří stojí při Znamenáčkových a pomáhají jim a přesto se ukazuje, že ani to nestačí, pokud se najde krutý a bezcitný člověk.
Líbila se mi postava Iva, který byl oporou své manželce, vtipným tátou Naemi a odhodlaným a zásadovým, když bránil svou dceru.
Knížku bych doporučila, přečetla jsem ji za víkend a určitě nelituji času :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji moc za návštěvu i komentář. Jak jsem se přesvědčila, jste skvělí .-)