úterý 17. listopadu 2020

Psí pohled

I.
Ach jo, kdy už skončí to pitomý léto. Ještě že nemám silnější srst. Kam bych sebou plácl. Tady pod ten keř. Ale ne, páníček jde sekat. To zas abych se kryl před tím podivným strojem. Dělá randál a hnusně smrdí. A děti se jdou koupat. To zas mě budou lákat, abych přišel blíž. Ale kdepak, já je znám. Stříkaly by na mě vodu. Kdepak, já se jdu raději někam schovat… Proč tady nemůže být chvíli klid.
II.
Pusťte mě dovnitř, ale honem, honem. Copak nevíte, co se bude dít? Já venku nebudu, ani za nic. A jestli si tam chcete být vy, tak si buďte. Mě tam nikdo nepřinutí. I když mě chlácholíte, přemlouváte, ať jdu ven, ale kdepak. Ani za nic… A už je to tady. Slyšíte ty hrozné rány? Fuj tajfl. A zase. A ten déšť a blesky, dejte mi pokoj. Já se tu schoulím pod sedačku a počkám, až to přejde.
III.
Panečku, to se to líp dýchá. Mám pocit, že jsem jak znovuzrozený. To je paráda. Konečně se ochladilo. A já mám tolik energie. Hurá, hurá, panička vyšla ven. Nu, radši bych měl pána, ale co se dá dělat. Vezmu za vděk i paničkou. Jestlipak má u sebe zas něco dobrého. Čichám, čichám,… nejraději bych rozkousal tu látku na kapse. Určitě tam zas něco schovává… Ale ne, ona dává pamlsek sousedovu psu přes plot. Tak tohle si nezasloužím. Mě taky, mě taky… vyskakuji na ní. To je nespravedlnost. Vždyť já jsem váš, já mám přednost. Mňam.
IV.
Miluji procházky. A je mi jedno, kdo mě na procházku vezme. Páníček, panička, děti, sousedi… Tolik je tam nového. Tolik toho musím zjistit. Jestli tu šla Ťapka, a co je s Benym. Já bych se tak kamarádil a běžel s větrem o závod, až by mi vlály uši… Jenže nesmím. Musím vždy počkat, až řeknou "volno". A poslouchat musím. Jinak se mračí a i vyhrožují, že už mě na procházku nevezmou. A co já bych pak dělal, když je toho na procházce tolik zajímavého. A kontakty se musí udržovat.
V.
Počkej, počkej, my jdeme jinudy? Ale to je podraz. Tam já nejdu. Vždyť je ta trasa jasná. Ty si to nepamatuješ? Ne, tam já nejdu, tady máme zahnout doprava, abychom se vrátili domů. Tak to teda ne. Co? Zastav se, otoč se… No, tak dobrá, tak já jdu s tebou. Už se na mě nezlob, já se taky nezlobím. Podívej, jak vrtím ocasem. Vždyť víš, jak já jsem s tebou rád. Tak buď i ty se mnou. Co nejvíc času můžeš. Vždyť my dva jsme kámoši! I když ty umíš lépe panáčkovat .-)


36 komentářů:

  1. To bylo krásné povídání! :) Jo jo, tyhle zvířecí pohledy jsou zajímavé. Také by mě zajímalo, co si myslí někdy ta moje kočička... no... nebo vlastně, možná někdy raději ne. :D :)

    Listy snů I Listy pohybu

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Bylo by to zajímavé, kdyby uměli mluvit. Jak by nám asi někdy vyčinili, že se o ně nestaráme správně :-) Ale na druhou stranu by nás určitě i pochválili - a projevit radost umí i bez mluvení .-)

      Vymazat
  2. Připomnělo mi to pejska naší snachy, Maxíka. Jak ten se bál bouřky. A když šli na procházku cestou mezi poli a objevila se nějaká srnka, tak nebyl k zastavení. Teď už běhá někde za duhovým mostem, kde určitě nejsou bouřky a může volně běhat.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Růženko, hezké i když trochu smutné...ti zvířecí kamarádi zůstávají nadále i v srdci .-)

      Vymazat
  3. Musíme být pro pejsky (a nejen pro ně) asi dost záhadná a někdy naprosto nepochopitelná stvoření :-) Proč kupříkladu měnit trasu vycházky? No existuje pro to snad nějaký rozumný důvod? :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Každý pes je osobnost a možná by to jinému bylo jedno... ten náš je už takový stařeček, tak se mu nelíbí, když jsou věci jinak než jsou... .-)

      Vymazat
  4. Dívat se na nás zvířecíma očima musí být zvláštní. Něco o tom tuším ještě z doby, kdy můj šéf byl na své podřízené pes :-).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak takového šéfa bych nechtěla :-) Ju, a taky se říká - život je pes, ale já mám psy ráda :-)

      Vymazat
  5. Krásné povídání,to si asi naši pejskové myslí.Bude to tak.Já tu naši "černou obludu " miluji.Jenom,když se na mě podívá vidím v tom pohledu lásku.Tak to má být.
    Díky za hezký článek

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji, Jitko. Ten, kdo má nějaké zvíře, ten rozumí - té lásce k nim i od nich .-)

      Vymazat
  6. Můj svět je celý vyloženě kočičí, takže když mám šanci nahlédnout do toho psího, ráda si počtu.
    Pozdravení psímu příteli.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Blondýnko, vyřídím. Je to přátelský pes, určitě bude mít radost. Ty pozdravuj kočičky .-)

      Vymazat
  7. ... kdyby fakt mohli mluvit... Ale podle zkušenosti vím, že se domluví i bez řečí. Stačí jim jen naslouchat a chtít rozumět.
    Děkuji za krásné vyprávění a přeji hezké dny, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji, Helenko. Domluví se, máš pravdu. Jsou to príma parťáci .-)

      Vymazat
  8. Krásné počtení)))
    Tak si říkám, chtěla bych být pejskem nebo ne ??? :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Evi, děkuji. To je teda otázka... tak jenom u dobrých lidí .-) :-)

      Vymazat
  9. líbí se mi, jak humorně píšeš z psího pohledu! úplně s ním souhlasím :)

    www.melissahartford.blogspot.com
    Melissa Hartford | lifestyle & fashion blogger
    Instagram

    OdpovědětVymazat
  10. To ses ve vyprávění moc pěkně vžila psí mysli :) Moje fenka je taky vždycky překvapená, když jdeme jinou cestou než je zvyklá, ten pohled, jak je udivená, proč jdeme jinudy, moc dobře znám :D Máš krásného pejska, já mám doma krysaříka, jsou to věrní kamarádi a miláčci ♥

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Eliss, děkuji za návštěvu na blogu. A hodně radosti s pejskem.

      Vymazat
  11. Moc krásné povídání. V něčem podobné jako prožitky s naší Justýnkou, kočičkou, která už tady není. Měj pohodový den a pohlazení tvému psímu mazlíčkovi.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kdo by to byl řekl, že pes bude podobný kočičce .-) :-) Nyní máte také krásnou a zvídavou kočičku.

      Vymazat
  12. Tak to je vzhledově přesně náš Bačí.... už bohužel za Duhovým mostem. Jim stačí opravdu jen se podívat, a člověk ví, co si zrovna myslí....

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně, Vendy, mají ty své psí pohledy - že člověk pochopí.

      Vymazat
  13. Pěkné psí povídání. Také chodívám s pejskem svého staršího syna. Ale nyní se moc nenavštěvujeme a tak je mi po pejskovi smutno.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji. Pejskovi je určitě také smutno po době. Tak snad se zas brzy uvidíte.

      Vymazat
  14. Psa nemám, ale jak to tak čtu, je to taková chlupatější verze dětí :).

    OdpovědětVymazat
  15. Janinko, tak s tím já souhlasím taky :-)

    OdpovědětVymazat
  16. Manžel chodí každý den dopoledne venčit fenku Báru od syna. A když se ptám, kudy šli, tak říká, že ho vede ona. Takže on se podřídí :-).
    Hezky jsi to napsala!
    Pěkný den!
    Hanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hani, děkuji. Úplně chápu, že se podřídí. Já to psovi vždy vysvětluji jak dítěti, i když slovům nerozumí, myslím, že chápe podle intonaci hlasu... :-)

      Vymazat
  17. Vodím ven psí slečnu která není moje, ale už jsem jí skoro adoptovala . Bouřky se nebojí, ale vadí jí tma a silný vítr. Taky má své stezky a cloumá se mnou takže spíš venčí ona mě. Asi bych nebyla dobrý cvičitel, protože se jí vždycky podřídili když na mě udělá ty svoje psí oči :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je hezké, Růženko. Úplně ti rozumím a fenka je určitě taky ráda, že má takovou kamarádku, kterou může chodit vyvenčit :-)

      Vymazat
  18. Ježíš, ten má ale řečí...:)
    Jinak ale sypmaťák.

    OdpovědětVymazat
  19. Ten tvůj pes má výbornou slovní zásobu a umí se vyjadřovat! Však mu taky jde o to, abyste si rozuměli a taky z toho něco měl. Je podobný naší Terezce - ta se taky ráda vycházkuje. Přeji vám všem všechno dobré ☺

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Slovní zásobu má dobrou, ale nejvýmluvnější jsou jeho oči .-) :-) Pozdravuj Terezku. Děkuji a přeji to samé.

      Vymazat

Děkuji moc za návštěvu i komentář. Jak jsem se přesvědčila, jste skvělí .-)