Cesta za sluncem

 
Vstříc novým zítřkům,
i když obtížné se zdají,
a zavřených dvířků
ptát se, jak se otvírají.

Někdy je klíčem pousmání,
teplá ruka tě dál vede,
jindy tajemství si chrání,
pouhé nahlédnutí zebe.

A slunce nad hlavou míti,
v stinné mraky zahalené,
zrníčka štěstí pro druhé síti
krajíce života jsou ukrojené.

Někdy se chceme otočiti,
nebo na cestě zůstat stát,
bolest za srdce tě chytí,
kolem nohou ostrý drát.

Pak věříme na modlení,
pomoc andělského přítele,
láska má recept na hojení,
v duši klid a síla po těle.

Zmáčet se deštěm z mraků
nebo cítit slunce žár,
zbavit se zbytečných strachů,
s vděčností přijmout každý dar.

Někdy je dálka blízko,
a jindy blízko zdá se dál
a nejcennější bývá místo,
kde upřímně ses smál.